středa 15. ledna 2014

neptejte se mě,

jen tak mezi řečí, co čtu.  Odpověď je vždycky na dlouho-až tak, že by vám to nemuselo být milé. Nikdy neexistuje krátká odpověď. Jsem knihomol a čtenářský maniak. Všude mám odložené knihy- romány, které čtu rychle hned, knihy vzácné, plné odžitých zkušeností, které čtu znova a znova, knihy chytré, které čtu taky pořád dokola... 



Moje aktuální čtení je tahle hromádka. Jsou tam knížky "pracovní", ty čtu stále,  pořád se vracím ke knihám Paula Johnsona (teď Zrození moderní doby), píše o historii v souvislostech-zjistila jsem, že když si určité události nemůžu propojit, nemůžu je ani pochopit. Takové ty časem a místem ohraničené údaje (známe ze školy) jsou pro mě k ničemu...

Mám tu i moje milované silné ženy, teď Sidonii Nádhernou a Adrienu Šimotovou. Já tyhle silný baby fakt zbožňuju, něco mě k nim pořád táhne. Jejich osudy mě nějakým zvláštním způsobem nabíjí a možná i posouvají k větší vyrovnanosti a odolnosti, nevím...nedá se to napsat jednoduše a taky je to dost soukromé...



Taky jsem znovu z knihovny vytáhla Kožíkem sepsané osudy malířky Zdenky Braunerové. Když jsem to četla před dvaceti a něco lety, byla jsem z Braunerové nadšená, teď na ni koukám trochu jinak, ale čtení je to poučné zase s ohledem na ty moje souvislosti...fin de siécle byla zajímavá doba...a už končím, protože by to bylo na dlouho.

Hezké počtení z mého opravdu moc příjemného popovídání s Janou Kloučkovou Kudrnovou (blog Z lesa) najdete dnes na našem Anunkblogu.
Krásný den!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za všechny vaše komentáře.